Výsledky pětiletého projektu Research Center for Informatics (RCI) zaměřeného na výzkum umělé inteligence, robotiky a informatiky v Praze představili vědci z FIT ČVUT, FEL ČVUT a FJFI ČVUT. V rámci přednášek a živých ukázek prezentovali humanoidní, kolové, pásové a kráčející roboty, autonomní drony, aplikace v bioinformatice, kyberbezpečnosti a řadu dalších témat. Výzkum i nákup techniky, kterou týmy nadále rozvíjejí, včetně superpočítače pro výzkum umělé inteligence podpořil Operační program MŠMT Výzkum, vývoj, vzdělávání v rámci výzvy Excelentní výzkum 580 miliony korun. Část těchto prostředků byla využita také na zapojení 128 doktorandů a doktorandek do výzkumu. Na výzkumných tématech podpořených projektem RCI se podílelo celkem 252 vědců a vědkyň jak z Česka, tak ze zahraničí. Slavnostního představení vědeckých výstupů z projektu RCI se zúčastnil také ministr průmyslu a obchodu Ing. Jozef Síkela.
„RCI cílí na špičkový výzkum. Zabývá se problémy umělé inteligence a informatiky v širokém spektru. Od teoretické informatiky po aplikace v medicíně,“ uvedl vedoucí projektu RCI profesor Jiří Matas z Katedry kybernetiky FEL ČVUT.
Popsal, že projekt čítal devět výzkumných balíčků zaměřených například na počítačové vidění, počítačovou grafiku, strojové učení, kyberbezpečnost či využití strojového učení v medicíně. Profesor Matas, který se dlouhodobě zabývá výzkumem v oblasti počítačového vidění a sledování cílů pomocí strojového učení, zdůraznil, že díky RCI také mohly týmy z fakult posílit spolupráci se špičkovými experty a expertkami ze světa a zvát je na svá pracoviště.
Jedním z důležitých přínosů projektu RCI je nákup počítačového klastru za více než 121 milionů korun, který se svým výkonem řadí mezi největší tuzemské superpočítače určené výhradně pro nekomerční výzkumné účely.
„Na klastru běží hlavně frameworky pro učení hlubokých neuronových sítí, jako jsou PyTorch a TensorFlow,“ popsal Daniel Večerka z Katedry kybernetiky FEL ČVUT. „Výpočetní uzly, hlavně ty s GPU (grafický procesor), jsou velmi využívané a po většinu času běží na všech 104 dostupných GPU nějaký výpočet,“ doplnil expert.
„Fakulta informačních technologií byla v RCI zodpovědná za výzkum v tématech výkonné výpočty a velká data, vestavná bezpečnost a teoretická informatika,“ sdělil pak profesor Pavel Tvrdík, vedoucí Katedry počítačových systémů na FIT ČVUT, jehož tým se ve spolupráci s výzkumníky FJFI ČVUT zabýval právě oblastí výkonných výpočtů a velkých dat.
V rámci projektu jeho tým vyvinul novou knihovnu pro programování superpočítačů s GPU, softwarový nástroj pro zpracování velkých astronomických dat, nové metody pro modelování atmosfér exoplanet, efektivní algoritmy pro modelování atomových jader a další.
Výsledky výzkumu skupiny vestavné bezpečnosti prezentoval profesor Róbert Lórencz, vedoucí Katedry informační bezpečnosti na FIT ČVUT. Zdůraznil aktuálnost výzkumu v této oblasti, který řeší jak bezpečnost hardwaru, tak rovněž jeho spolehlivost a zabývá se problematikou zranitelnosti hardwarových komponent a jejich ochranou.
„Bezpečná výroba a bezpečné použití čipů s jejich spolehlivou identifikací je v současnosti zásadním požadavkem při konstrukci bezpečných počítačových systémů, které zasahují do téměř všech oblastí státní správy, průmyslu, ale i běžného života v podobě internetu věcí, smart systémů, automobility atd.,“ uvedl profesor Lórencz.
Výzkumem v oblasti teoretické informatiky se zabývala skupina pod vedením profesora Jana Holuba.
„V rámci projektu RCI jsme se zabývali celou škálou teoretických problémů jako vytváření komprimovaných indexů pro velká biologická data, zpracování stromových datových struktur nebo přidělování předmětů agentům podle jejich preferencí, který se využívá například v tzv. food-bankách. Ve spolupráci s Technickou univerzitou Berlín vznikl program zajišťující distribuci v těchto bankách,“ doplnil profesor Holub z Katedry teoretické informatiky na FIT ČVUT. Díky podpoře z projektu RCI pořídil FIT ČVUT unikátní laboratorní vybavení, například Faradayovu klec nebo experimentální HPC klastr.
